D / dĕ-hŏnōro
verb transitive

dĕ-hŏnōro

2nd PP dĕ-hŏnōrāre · 3rd PP dĕ-hŏnōrāvi · 4th PP dĕ-hŏnōrātum · conj. 1st
to dishonor
v. a., to dishonor (late Lat.), Salv. 3, p. 106: dehonorata Babylon, Oros. 2, 2.