S / suppo
verb transitive

suppo

2nd PP suppāre · conj. 1st
(, ), , suppus, = supino
to lay back; to lay on the back
to lay back, to lay on the back, Att. ap. Non. 200, 33 (Trag. Fragm. v. 575 Rib.); cf. Paul. ex Fest. p. 225, 14; 311, 6.